Webinář

O webináři

Úzkosti, nejistota a emociální výkyvy se u dětí a dospívajících objevují ve stále větší míře. Odmítání docházky do školy, nevolnosti, panika z neúspěchu nebo uzavírání se do sebe bývají často okolím mylně vyhodnoceny jako manipulace či lenost. Ve skutečnosti však jde o tělesný a psychický signál dlouhodobého napětí a ztráty pocitu bezpečí.

Záznam webináře vedeného dětskou psychoterapeutkou a diagnostičkou z pedagogicko psychologické poradny Petrou Vorlíčkovou nabídl srozumitelný vhled do dětské psychiky, odlišil mýty od reality a přinesl okamžitě použitelné techniky pro zklidnění akutní úzkosti v mateřské škole, základní škole i doma.

Hlavní myšlenka webináře:

„Chování je pouze špičkou ledovce. Zlobivé, úzkostné nebo apatické chování je symptomem nepohody. Naším úkolem není bojovat s projevy, ale porozumět tomu, co je skryto pod hladinou.“ Petra Vorlíčková

Co se na webináři podrobně probralo:

1. Co je to úzkost a jak ji poznat: Lektorka vysvětlila rozdíl mezi fobií, úzkostí a depresí. Zatímco fobie má konkrétní objekt (například strach z pavouků), úzkost je nejasný, vágní a kontinuální strach. Úzkost se u dětí projevuje primárně tělesně bolestmi bříška, hlavy, pocitem na zvracení nebo bušením srdce. Děti reagují tělem dříve, než dokážou strach pojmenovat. Představila také použití neformálních projektivních metod pro učitele, například test stromu s panáčky pro zmapování pozice dítěte v kolektivu.

2. Dětský mozek v afektu a jak správně reagovat: Účastníci se dozvěděli rozdíl mezi limbickým systémem a mozkovou kůrou. Při akutní úzkosti či afektu se racionální část mozku vypíná a nastupují vývojově staré reflexy jako útok, útěk nebo zamrznutí. Snaha domlouvat dítěti v krizové fázi situaci zhoršuje. Prioritou je vždy deaktivovat stres a vrátit pocit bezpečí.

3. Praktické zklidňující a dlouhodobé techniky: Představeny byly akutní dechová cvičení jako technika čichání ke kytce a sfouknutí svíček, kdy se dítě nadechuje nosem na čtyři doby a vydechuje pusou na šest dob. Zmíněny byly uzemňovací techniky metodou pěti smyslů. Z dlouhodobých technik se probírala práce s katastrofickým scénářem a význam předvídatelné struktury hodin včetně budování relaxačních koutků s antistresovými pomůckami.

Časté dotazy z praxe, na které lektorka odpověděla (FAQ):

1. Jak reagovat na děti, které nedokážou unést jakýkoliv neúspěch nebo chybu a reagují afektem nebo pláčem?
Odpověď: Zcela se vyvarujte vět typu vždyť o nic nejde nebo svět se nezboří. Pro dítě je v tu chvíli situace zásadní. Validujte jeho emoci slovy, že vidíte, jak moc ho to mrzí nebo štve. Nechte ho emoci v bezpečí prožít a až po zklidnění pracujte s přiměřeným zhodnocením. Dospělý by měl jít příkladem tím, že se nebojí přiznat vlastní chyby.

2. Co dělám špatně, když se snažím úzkostné dítě chválit, ale jeho sebevědomí neroste?
Odpověď: Pozor na takzvaný syndrom hodné holčičky. Pokud dítě chválíme jen za poslušnost a výsledek, vytvoříme v něm závislost na přijetí okolím a strach ze selhání. Namísto slepé pochvaly používejte ocenění procesu a úsilí a obracejte pozornost na vnitřní pocit dítěte. Ptejte se ho, jaký z toho má pocit ono samo a zdůrazněte, že z toho musí mít velkou radost.

3. Jak odlišit úzkostnou poruchu od běžné plachosti, introverze či hypersenzitivity?
Odpověď: Introverze i plachost jsou přirozené vlastnosti, které dítěti samy o sobě nezpůsobují silnou psychosomatickou zátěž. Úzkostná porucha je doprovázena opakovanou, intenzivní fyziologickou reakcí, jako jsou panické ataky, zvracení nebo neschopnost fungovat v běžném režimu. Diagnostika však vždy patří do rukou klinického psychologa.

Cíl webináře

Cílem webináře je naučit se citlivě a účinně reagovat na dítě v silné emoci, rozpoznat projevy úzkostného dítěte a lépe pracovat jak s jeho emocemi, tak s vlastními. Účastníci získají také konkrétní tipy, jak úzkostné dítě vhodně podporovat a motivovat, aby se cítilo bezpečně a zvládnutelně. Na závěr webináře zodpovíme vaše dotazy k danému tématu.