Webinář

O webináři

Záznam webináře se speciální pedagožkou a terapeutkou Radkou Šichovou vysvětluje, proč je pocit bezpečí absolutním předpokladem pro jakékoliv učení. Získáte hlubší vhled do fungování dětského mozku pod tlakem a zjistíte, jak můžete jako pedagogové pomoci dětem zregulovat jejich nervový systém, aby byly znovu schopny vstřebávat nové informace.

Hlavní myšlenka webináře:

„Když se dítě cítí v ohrožení, jeho racionální mozek se odpojí a učení zkrátka není fyzicky možné. Naším primárním úkolem v takové chvíli není tlačit na kognitivní výkon, ale poskytnout bezpečný přístav a zklidnit dětský nervový systém skrze náš vlastní klid.“ Radka Šichová

Co se na webináři podrobně probralo:

• Trojjediný mozek v praxi: Náš mozek se vyvíjel evolučně a při stresu se propadá do svých vývojově starších částí.
  • Plazí mozek (instinkty): Zodpovídá za přežití (útok, útěk, zamrznutí). Je dominantní do 6 let, vyžaduje učení skrz přímou fyzickou zkušenost a naprosté bezpečí.
  • Limbický systém (savčí mozek): Zpracovává emoce a sociální vazby. Rozvíjí se nejvíce mezi 7. a 12. rokem. Děti se v tomto věku nejlépe učí ve spolupráci, interakcí a sdílením.
  • Neokortex (šedá kůra mozková): Zodpovídá za logiku, plánování a vstřebávání faktů. K jeho aktivaci je nezbytný pocit bezpečí; ve stresu se odpojuje jako první.
• Princip koregulace: Děti se často ještě neumí zklidnit samy. K regulaci svého nervového systému potřebují napojení na klidný nervový systém dospělého. Rozrušený a vystresovaný učitel nedokáže zklidnit rozrušené dítě.
• Vyhodnocování hrozeb: Mozek neustále skenuje bezpečí v milisekundách. Důležitý není jen obsah vašich slov, ale především tón hlasu (pomalý, klidný) a řeč těla (otevřená gesta, neohrožující postoj).
• Předvídatelnost a řád: Pocit bezpečí silně podpoříte jasnou strukturou, rituály a vizualizací toho, co bude následovat. Změny (např. nečekané suplování nebo přepadová písemka) mohou u citlivých dětí vyvolat obrovský stres a zablokovat učení.
• Mód „Můžu“ vs. „Musím“: Dítě, které se cítí v bezpečí, funguje v nastavení „chci a můžu“ (je zvídavé, komunikuje, tvoří). Dítě ve stresu padá do módu „musím přežít“ (brání se, uniká, nebo zamrzne a není schopné reagovat).

Časté dotazy z praxe (FAQ):

1. Co dělat, když dítě při vysvětlování nového učiva najednou „zamrzne“ a vůbec nereaguje?
Odpověď: Zamrznutí je instinktivní obranná reakce plazího mozku na přetížení. V tu chvíli nemá smysl látku dál verbálně vysvětlovat, protože neokortex (odpovědný za chápání informací) je odpojený. Ulevte od tlaku, vraťte se o krok zpět ke zkušenostnímu učení (krok za krokem s fyzickou či silně návodnou oporou) a dejte dítěti čas na opětovné zorientování a zklidnění.

2. Jak podpořit žákyni, která prochází rozvodem rodičů a je najednou extrémně úzkostná a fixovaná na kontrolu situace?
Odpověď: Rozpad rodiny dítěti bere základní životní jistotu a stabilitu. Dívka si chybějící pocit bezpečí kompenzuje snahou mít věci (a lidi kolem sebe) pod neustálou kontrolou. Poskytněte jí ve škole pevné záchytné body – udržujte známé rutiny, zachovejte její oblíbené rituály a buďte pro ni předvídatelným, klidným přístavem, o který se může opřít.

3. Jak mohu děti zklidnit, když jsem po celém dni ve škole sama vyčerpaná a ve stresu?
Odpověď: Platí pravidlo „kyslíkové masky“ – nejprve musíte ošetřit sebe. Děti nasávají atmosféru a emoční rozpoložení dospělého jako houby. Pokud cítíte, že ztrácíte klid, poodstupte od situace. Napijte se, zhluboka dýchejte a vědomě zpomalte své pohyby i tón hlasu. Teprve když zregulujete svůj vlastní nervový systém, můžete úspěšně koregulovat nervový systém dětí.

Cíl webináře

Dozvědět se víc o fungování naší nervové soustavy a tom, jak její nastavení zasahuje do procesu učení a proč. Snížit tak vlastní frustraci ve chvílích, kdy „dětem něco prostě nejde“.