Webinář
Když mozek žáka stávkuje: Jak poznat, kdy je unavený a kdy nechce 29.07.2026
nebo zdarma
v rámci klubu

29.07.2026 | 18:00-20:00
Lektoruje: Denisa Pletichová
Kapacita
400
Cílová skupina
Pedagogové, Rodiče, AP, SP
Hodinová dotace
2 hodiny
O webináři
Máte ve třídě nebo doma dítě, které působí líně, zapomíná instrukce nebo se hroutí při písemkách, ačkoliv nad učením tráví celé hodiny? Ve třídě může sedět dítě, které zdánlivě nedává pozor, další si nedokáže zapamatovat zadání a někdo jiný může působit lhostejně, přestože se snaží. Záznam tohoto mimořádného webináře srozumitelně propojil pedagogiku, psychologii a neurofyziologii učení.
Zkušená speciální pedagožka Denisa Pletichová v záznamu ukázala, jak funguje mozek při učení a proč některé děti nezvládají běžné školní nároky. Účastníci se dozvěděli, jak v nervové soustavě dítěte bezpečně rozlišit unavené nemůže od vzdorovitého nechce, aby dokázali přetíženému mozku pomoci citlivě, efektivně a bez vlastního vyčerpání.
Hlavní myšlenka webináře:
„Úkolem pedagoga není být neurologem ani psychologem, ale rozumět základním principům, které ovlivňují učení. Místo otázky, proč se dítě nesnaží, je užitečnější ptát se, co potřebuje k tomu, aby se učit mohlo.“ Denisa Pletichová
Co se na webináři podrobně probralo:
1. Tvorba neuronálních sítí a neuroplasticita: Mozek neukládá informace jako pevný disk počítače. Učení je proces, při kterém se posilují spojení mezi neurony a vytváří se ochranná vrstva myelinu. Lektorka přirovnala tento proces k prošlapávání lesní cesty. Čím častěji dovednost opakujeme, tím je cesta širší, rychlejší a spolehlivější.
2. Oslabená pracovní paměť: Mnoho dětí zapomíná instrukce nikoliv z lenosti či nepozornosti, ale kvůli přetížené pracovní paměti. Pokud má dítě sníženou kapacitu této paměti, nedokáže zpracovat více pokynů najednou, což se projevuje typickým selháváním při diktátech nebo komplexních slovních úlohách v matematice.
3. Vliv stresu na učení a chování: Při akutním stresu mozek aktivuje sympatický nervový systém a přechází do pudového režimu přežití. Přesouvá energii z center pro logické myšlení a dítě může reagovat agresivně, impulzivně nebo zamrznutím. Pro efektivní učení je naopak nezbytná aktivace parasympatiku, který navozuje pocit bezpečí, klidu a uvolnění.
4. Rozdíl mezi běžnou únavou a vyhořením: Běžnou únavu lze vyřešit kvalitním spánkem, který funguje jako noční údržba, regenerace a takzvaná čistička mozku. Dětské vyhoření je však důsledkem chronického stresu a neustálého zažívání neúspěchu. Nelze jej zaspat a vyžaduje hlubší intervenci a úpravu nároků okolí.
5. Podpora exekutivních funkcí ve výuce: Exekutivní funkce jako plánování, organizace či sebekontrola dozrávají až v rané dospělosti. Dětem výrazně pomůže, když pedagogové omezí dlouhé frontální monology, instrukce rozdělí do menších srozumitelných kroků a vytvoří prostředí, kde chyba představuje přirozený zdroj informací, nikoliv fatální selhání.
Časté dotazy z praxe, na které lektorka odpověděla (FAQ):
1. Jak pomoci prvňáčkovi, který na jakýkoliv neúspěch reaguje nafouknutím, pláčem a následnou demotivací?
Odpověď: Extrémní reakce na neúspěch u takto malých dětí často pramení z tlaku na výkon, který si mohou nevědomky přinášet z domácího prostředí. Dítě má obrovský strach ze selhání. Je důležité s ním o jeho pocitech komunikovat, nenutit ho do výkonu přes stres a trpělivě budovat bezpečné klima, ve kterém pochopí, že dělat chyby je zcela normální a bezpečné.
2. Co dělat, když asistent pedagoga vhodně přizpůsobuje výuku a činnosti, ale třídní učitel s tím nesouhlasí a odmítá spolupráci?
Odpověď: Neshody mezi pedagogem a asistentem se stávají, protože učitelé mají někdy pocit, že jako vedoucí třídy musí o všem rozhodovat výhradně oni. Pokud vzájemná domluva selhává, je nejlepším řešením přizvat jako mediátora nezávislého odborníka ze školního poradenského pracoviště. Speciální pedagog nebo školní psycholog dokáže situaci zhodnotit zvenčí a nabídnout objektivní řešení ve prospěch žáka.
3. Jak přistupovat k dítěti s vývojovým traumatem, které své frustrace řeší lhaním a křivým obviňováním pěstounů či dospělých?
Odpověď: Děti s narušenou vztahovou vazbou nevnímají svět jako bezpečné místo. Lhaní a agrese jsou pro ně podvědomé strategie nutné k přežití v prostředí, kterému nedůvěřují. Zásadní je vymezit se proti konkrétnímu chování, například jasně vysvětlit, jaké má lhaní následky, ale nikdy neodmítnout osobnost dítěte jako takovou. Dítě musí cítit bezpodmínečné přijetí i přesto, že mu nastavujete pevné hranice.
Cíl webináře
Účastníci získají hlubší porozumění příčinám školní neúspěšnosti a konkrétní strategie, jak podpořit učení bez zbytečného tlaku – a bez vlastního vyčerpání.
Na webináři se dozvíte:
Jak funguje mozek při učení a jakou roli hraje nervová soustava v pozornosti, paměti a zvládání zátěže.
Proč některé děti selhávají i přes snahu – rozdíl mezi „nechce“ a „nemůže“.
Typické projevy přetížení a stresu u dětí (zapomínání, „nesoustředění“, kolapsy) a jejich skutečné příčiny.
Praktické strategie, jak podpořit učení citlivě a efektivně – bez zvyšování tlaku na dítě i pedagoga.
Výhody webináře:
Záznam v ceně: Nestíháte živě? Nevadí. Záznam budete mít k dispozici celých 30 dní, abyste si postupy mohli v klidu zopakovat.
Osvědčení: Po skončení obdržíte certifikát o absolvování do svého portfolia
Pohodlí: Vysíláme přes ověřenou platformu ClickMeeting – připojíte se jednoduše odkudkoliv.
Bez rizika: Pokud nebudete spokojeni, garantujeme vrácení peněz.
Pokud se stanete členy klubu Eduall získáte neomezený přístup k záznamu a ke všem našim webinářům online.
Hodinovou dotaci webináře (2 hodiny) mohou pedagogové v projektu sčítat s dalšími kurzy zaměřenými na inkluzi, speciální pedagogiku, pedagogickou diagnostiku, rozvoj resilience nebo well-being dětí do povinného 8hodinového bloku.
Vaše lektorka

Denisa Pletichová
Speciální pedagožka
PaedDr. Denisa Pletichová je speciální pedagožka s více než třiadvacetiletou odbornou praxí v oblasti vzdělávání, školního poradenství a podpory dětí a dospívajících se speciálními vzdělávacími potřebami. Vystudovala speciální pedagogiku se zaměřením na etopedii a psychopedii, následně si rozšířila odbornou kvalifikaci v oblasti pedagogiky a didaktiky. V současnosti pokračuje v doktorandském studiu pedagogických věd a absolvuje psychoterapeutický výcvik v přístupu Otevřeného dialogu.
Profesní zkušenosti získávala napříč školským i sociálním systémem. Svou profesní dráhu zahájila jako vychovatelka v denním stacionáři pro dospělé s tělesným a mentálním handicapem. Následně působila jako pedagog v mateřské škole, na běžné základní škole i základní škole speciální. Významnou část její profesní dráhy představovala práce speciálního pedagoga ve speciálně pedagogickém centru pro děti s mentálním postižením, kde se věnovala diagnostické, poradenské i metodické činnosti. Aktuálně pracuje jako speciální pedagog a školní metodik prevence pro 1. stupeň běžné základní školy. Současně se dlouhodobě věnuje vzdělávání pedagogických pracovníků napříč téměř všemi stupni vzdělávacího systému.
Ve své odborné praxi se dlouhodobě zaměřuje zejména na děti a dospívající s poruchami chování, rizikovým chováním, děti z nepodnětného sociálního prostředí a děti ohrožené. V lektorské, poradenské i pedagogické činnosti se specializuje na oblast komunikace, resilience, rizikových a protektivních faktorů v oblasti problémového chování, diferenciaci vzdělávání, terapii FIE a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve své práci klade důraz na podporu bezpečného školního prostředí, individuální přístup a hledání cest, které umožňují dítěti uspět ve vzdělávání i v sociálních vztazích. Ve své odborné praxi vychází z přesvědčení, že za chováním každého dítěte stojí jedinečný osobní příběh, který je nezbytné respektovat a porozumět mu.